O nás
Kdo jsme
Historie FN Plzeň
Kde nás najdete
Právo na informace
Volná pracovní místa
Časopis Naše nemocnice
Kvalita poskytované péče
Veřejné zakázky
Projekty financované EU
Prodej majetku
Etická komise
Management nemocnice
Novinky
zobrazit všeDěkovný dopis adresovaný všem dobrovolníkům podílejícím se na pomoci obětem z dopravní nehody francouzského autobusu ze dne 8.4.2013
Fakultní nemocnice Plzeň nabízí k pronájmu prostory nově zrekonstruované tělocvičny
Areál FN Bory - bývalá Vojenská nemocnice
Certifikát "Bezpečná nemocnice" od hejtmana Kraje Vysočina získala naše Fakultní nemocnice Plzeň.
Ve dnech 1. – 28. října 2012 probíhá ve Fakultní nemocnici Plzeň již osmá vlna dotazníkového šetření spokojenosti hospitalizovaných pacientů Kvalita Očima Pacientů.
Historie FN Plzeň - historie plzeňské medicíny
Historie Fakultní nemocnice Plzeň vychází z bohaté historie plzeňské medicíny. V současné době představuje FN největší a nejmodernější zdravotnické zařízení v Plzeňském kraji, které díky vlastnímu dynamickému rozvoji zejména v posledních letech a zároveň i provázanosti s Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni může nabízet pacientům moderní diagnostické a léčebné metody na evropské i světové úrovni.
První špitál svaté Máří Magdalény vznikl v roce 1322. Měl dvě místnosti - větší pro 16 žen a menší pro osm mužů. Patřil církevnímu řádu Křížovníků a o způsobu léčby se zprávy nedochovaly. Prvním lékařem, o němž nám historie přináší zprávu, byl v letech 1381 - 1385 Magister Gerardus de Wrasskov a druhým byl arcibiskup pražský a osobní lékař Václava IV. Mistr Zikmund Albík z Uničova. Prvními, byť neškolenými chirurgy, byli v té době lazebníci městských lázní. V letech 1449 - 1472 se Plzeň stala dvakrát útočištěm pražské kapituly, s níž přišlo mnoho vzdělaných humanistů (ve městě také vznikla první knihtiskárna, která vydala první lékařské tisky) a mezi nimi byl i Mistr Pavel Pražský, který v Plzni napsal encyklopedické dílo obsahující statě o medicíně a návrh koncepce veřejného zdravotnictví. V něm například doporučil, aby město mělo stálého lékaře, porodní bábu, dodržovalo čistotu a zřizovalo špitály pro choromyslné.
Městský špitál svatého Martina vznikl kolem roku 1500 a pečoval o sedm mužů a tři ženy. Ležel v místech nynější křižovatky ulic Nádražní a U Prazdroje. Špitál byl zrušen v roce 1783 za Josefa II.
Lazaret při kostelíku svatého Jiří na soutoku Mže s Úslavou byl vystavěn asi roku 1540 v místech, kde už v roce 922 založil biskup Vojtěch klášter Kostelec, který byl kolébkou medicíny na Plzeňsku. Tento lazaret byl ale v roce 1824 zrušen a přenesen do panského dvora u dominikánského kláštera.
Rok po zničení špitálu svaté Máří Magdalény Mansfeldem v roce 1618 byl špitál přenesen do města a nastěhoval se do kaplanského domu poblíž dominikánského kostela a podle kaple v něm umístěné se nazýval svatováclavský. Jednalo se o chorobinec pro šest mužů a stejný počet žen. Koncem 17. století byl špitál přestěhován do bývalého panského mlýna v sadech 5. května.
V roce 1809 byl zřízena vojenská nemocnice v dominikánském klášteře, která sloužila C.K. 35. pěšímu pluku a měla 50 lůžek. V roce 1895 ale přesídlila do areálu na Borech, v ulici dr. E.Beneše, tedy do těsného sousedství fakultní nemocnice. Této skutečnosti využil v roce 2005 zákon, který obě zařízení spojil tak, že Vojenská nemocnice zcela zanikla a sloučila se s nemocnicí fakultní. Po nutných organizačních změnách zůstala základní péče pro plzeňské pacienty v jejích prostorách zachována.
V roce 1833 byla postavena veřejná nemocnice v místě od známé pivnice Na parkáně k dnešní Rooseveltovy ulice. Jednalo se o jednopodlažní budovu s 13 místnostmi a o 40 lůžkách. Byla zde vybudována operační síň a první lůžkové nemocniční psychiatrické oddělení v Čechách. Po zřízení Psychiatrické léčebny v Dobřanech v roce 1881 se psychiatrie na Plzeňsku oddělila od interní medicíny.
Na přelomu 19. a 20. století zaznamenala Plzeň nebývalý stavební a průmyslový rozvoj. To s sebou přineslo i potřebu vybudovat novou nemocnici, takže postupně ve čtyřech etapách vznikla Městská všeobecná veřejná nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. Ta se již nacházela v areálu dnešní Fakultní nemocnice Plzeň na Borech. Jako první byla otevřena Nemocnice pro nakažlivé choroby v nynějších pavilonech číslo 13 a 14, která měla 20 lůžek. Zároveň vznikla administrativní budova (pavilon č. 1). Pro nízký počet nemocných zde po roce byla zahájena léčba nemocných tuberkulózou.
Druhá etapa stavby skončila v roce 1902, kdy byly postaveny dva lůžkové pavilony spojené chodbou - dnešní pavilony 3 a 4 - administrativní a hospodářská budova, nyní pavilony číslo 12 a 16 a umrlčí komora s desinfekční místností ve stávajícím pavilonu číslo 9. Nemocnice byla vybavena plynovým osvětlením, napojena na městský vodovod, měla i samostatný zdroj pitné vody, městský i místní telefon, signální zvonky z pokojů a koupelen, centrální parní vytápění, v pokojích byla umyvadla s ohřívači vody, v administrativní místnosti (pav. 16) se prováděl centrální příjem nemocných, byla zde úřadovna řídícího lékaře, zasedací síň správního výboru nemocnice. V nemocnici bylo 260 lůžek, dva operační sály a rentgen. Pracovalo zde pět lékařů, 20 ošetřovatelek - řádových sester svatého Františka. V roce 1903 bylo hospitalizováno 1883 nemocných, nejvíce - 883 - na interním oddělení, provedeno 424 operací, z toho 311 v chloroformové narkóze.
Třetí etapa výstavby nemocnice začala v roce 1915. Byly zakoupeny nové pozemky a připravovala se stavba dětského oddělení, kožního, pohlavního a plicního i nové prádelny a kotelny. Kvůli I. světové válce byly stavby dokončeny až v roce 1921 a kapacita nemocnice se opět ukázala jako nedostatečná. Proto bylo v roce 1931 přistavěno druhé poschodí interního pavilonu, dostavěn nový chirurgický pavilon (pavilon číslo 7), osamostatnilo se plicní oddělení (pavilon 8). V roce 1942 se z interního lékařství vyčlenily jako samostatné obory neurologie a psychiatrie a přesídlily do Fodermayerova ústavu. Primářem se stal prof. MUDr. Eugen Vencovský.
V roce 1943 se přestěhovalo gynekologicko-porodnické oddělení do upravené budovy školy na Slovanech. Tyto prostory opustila porodnice až v roce 2007, kdy začal fungovat nově vybudovaný pavilon na Lochotíně. Z upravené školy vznikl i Purkyňův pavilon, kde až do roku 2003 sídlilo pracoviště ORL, oční klinika a stomatologická klinika. V roce 1944 měla Městská všeobecná veřejná nemocnice už 1571 lůžek.
V roce 1952 byla Městská všeobecná veřejná nemocnice přejmenována na Fakultní nemocnici KÚNZ. V roce 1968 patřily ke zdravotnickým zařízením v Plzni: Fakultní nemocnice s 16 odděleními a 1595 lůžky, městská nemocnice se 190 lůžky, nemocnice MÚNZ s 370 lůžky, Vojenská nemocnice se 400 lůžky a 39 zdravotních obvodů a 16 lékáren.
V roce 1973 byl ve FN dostavěn pavilon číslo 22, v němž až do konce 90. let 20. století, kdy přesídlily do nových prostor na Lochotíně, působily kliniky anesteziologicko-resuscitační, chirurgická a ortopedická. Pavilon po úpravách nyní slouží klinice urologické, dermatovenerologické a radiodiagnostickému oddělení.
Nová městská nemocnice byla otevřena v roce 1983 v Kotíkovské ulici. V současné době se jedná o soukromé zařízení a původní Městská nemocnice v sadech 5. května byla pro havarijní stav uzavřena.
I když se o stavbě další nové nemocnice v Plzni uvažovalo už po II. světové válce, s budováním nemocničního areálu na Lochotíně se začalo až v dubnu 1979. O šest let později začal fungovat první pavilon interních oborů a další stavba, původně projektovaná jako krajská poliklinika (u vstupního traktu nemocnice), byla zahájena až v roce 1989. Po několika změnách v koncepci jejího využití byla dokončena v roce 2002. Koncem roku 1999 se na Lochotín přestěhovala chirurgická klinika, ortopedická klinika (nyní klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí), neurochirurgické oddělení, klinika anesteziologicko-resuscitační a bylo zprovozněno nové Emergency. Nemocnice získala 12 dalších operačních sálů.
Do nových prostor na Lochotíně, které vznikly z původně plánované rozsáhlé krajské polikliniky (u velkého parkoviště před nemocnicí v aleji Svobody), se pak postupně přestěhovaly neurologická klinika, ambulance bolesti ARK, dále dětská klinika a oční a stomatologická klinika, které opustily Purkyňův pavilon. Nastěhovalo se též rehabilitační oddělení z Bor, vznikly ambulance ortopedické kliniky a pracoviště artroskopie. Na Lochotíně rovněž začalo fungovat v roce 2002 samostatné kardiochirurgické oddělení.
Na podzim 2005 zahájila Fakultní nemocnice Plzeň v lochotínském areálu výstavbu Gynekologicko-porodnické kliniky a Neonatologického oddělení. Jednalo se o první stavbu koncipovanou přímo pro potřeby jmenovaných pracovišť, u nichž nebylo třeba žádných dodatečných úprav. Pavilon začal fungovat k 1. září 2007. O dva roky později začala výstavba nového sídla onkologie. To přijalo první pacienty na jaře 2011. Pracoviště je nejlépe vybaveným onkologickým centrem v České republice s nejmodernější technikou a komfortním zázemím pro pacienty i zdravotnický personál.
Fakultní nemocnice Plzeň se profiluje jako stabilní, moderní a rozvíjející se zdravotnické zařízení, jehož význam přesahuje hranice kraje. Fakultní nemocnice Plzeň je největším zdravotnickým zařízením v Plzeňském kraji. Poskytuje jak základní, tak i speciální a superspeciální lůžkovou i ambulantní péči pro Plzeňský kraj, Karlovarský kraj a částečně i pro kraje Českobudějovický, Ústecký a ostatní regiony České republiky. Velice významná jsou zejména specializovaná centra, která zajišťují komplexní péči o nemocného v rozsahu, který jiná nemocnice v kraji nemůže nabídnout.
Zdroj: S použitím brožury Historie plzeňské medicíny PhDr. Miroslava Bílka (zpracováno a aktualizováno v Plzni 1. 10. 1993 pro potřeby FN Plzeň) upravila a doplnila Mgr. Renata Jenšíková
|
Edvarda Beneše 1128/13 305 99 Plzeň-Bory Tel: 377 401 111 Fax: 377 441 850 alej Svobody 80 304 60 Plzeň-Lochotín Tel: 377 103 111 Fax: 377 103 959 |
e-mail: fnplzen@fnplzen.cz IČO: 00669806 DIČ: CZ00669806 Bankovní spojení: ČSOB číslo účtu: 117047603/0300 |
