PRIMÁŘ PLICNÍ KLINIKY HOVOŘÍ O PACIENTECH S KORONAVIREM

O nejvážněji nemocné nákazou covid-19 se v Plzeňském kraji starala jednotka intenzivní péče Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň. Jak fungovala v době karantény nebo jaké měla pacienty,  popsal primář kliniky MUDr. David Havel, Ph.D.

Kolik pacientů s covidem JIP prošlo?

Naší JIP prošlo během letošního jara 18 pacientů s těžkými formami infekce covid-19. Léčili jsme i několik nemocných s podezřením na infekci, která se ale následně nepotvrdila. Pacienti byli na izolovaných pokojích, aby se u nás nemohli nakazit. Péče o pacienty v nejtěžším stavu probíhala v prostorech naší JIP, ale na léčbě našich pacientů se významně podílel také personál jiných pracovišť, zejména Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Díky jejich pomoci jsme mohli poskytovat špičkovou péči.

Odkud vaši pacienti pocházeli?

Z celého Plzeňského kraje, ale nejčastěji z Domažlicka. Tři byli mladší šedesáti let, ostatní byli starší, často s řadou dalších diagnóz.

Převažovali mezi nimi muži a lidé s dalšími nemocemi, podobně jako tomu bylo jinde?
Bylo to tak i u nás. Také převažovali muži, ale mírně. A většina pacientů měla řadu dalších diagnóz. Nemoc se nicméně často chovala nevyzpytatelně. Měli jsme pacienty, kteří přišli s rozsáhlým nálezem, ale onemocnění proběhlo příznivě a ve výsledku nebylo nutné nemocné ani napojit na plicní ventilaci. V některých případech onemocnění probíhalo dramaticky a stav pacientů nebylo možné zlepšit.

Kolik lidí zemřelo?

Přes rozsáhlou péči u nás zemřeli čtyři nemocní. Některé další pacienty jsme museli přeložit na oddělení dlouhodobé intenzivní péče.

Na záběrech v televizi bylo vidět, že nemocní leží na břiše. Proč?

Říká se tomu pronační poloha a také jsme ji u některých pacientů museli použít. Plicní ventilátor člověku přímo neokysličuje krev, jen plní plíce vzduchem obohaceným o kyslík. Pokud jsou těžce poničené infekcí, nemůže kyslík plícemi dobře prostupovat do cév. Pozice na břiše umožňuje lépe provzdušnit některé oblasti plic, tak zlepšit přestup kyslíku do krve a ve výsledku lépe okysličit organismus.

Zaznamenali jste nějaké pojítko mezi případy, nebo byl každý odlišný?

Každý případ byl více či méně jiný. Například i doba, než si organismus s virem poradil, byla u každého jiná. Někteří nemocní se virů zbavili v řádu dnů, jiní měli i po několika týdnech výtěry na covid-19 stále pozitivní. Jedné z nemocných bylo přes osmdesát let a navzdory těžkému plicnímu postižení se s nemocí „poprala“ bez potřeby umělé plicní ventilace. Někdy byl ale průběh i u mladších pacientů výrazně horší.

Nakazil se na JIP někdo z personálu?

Z pandemie jsme měli obavy všichni, ale naštěstí se u nás nenakazil nikdo. Jsem hrdý na personál naší kliniky. Většina se zapojila do péče o nemocné aktivně a do „první linie“ šla dobrovolně. A to včetně personálu v předdůchodovém, ale také důchodovém věku. My pneumologové máme určitou výhodu v tom, že jsme relativně zvyklí léčit infekční nemoci. Výskyt tuberkulózy v naší zemi klesá, ale stále se setkáváme s vysoce infekčními a závažnými případy tohoto onemocnění. Existuje viróza, která však může mít průběh podstatně horší než covid-19.

Jaká?
Chřipka. Některé průběhy chřipkového zápalu plic mohou být extrémně dramatické. Přitom máme na chřipku vakcínu. Ale vysvětlovat, že vakcína nás chrání a přitom má systémové nežádoucí účinky stejné jako placebo, to je často jako boj s větrnými mlýny.

Má podle vašeho názoru vůbec smysl vyvíjet očkování na nákazu covid-19?

Kladu si otázku, zda je očkování vzhledem k tomu, co zatím o téhle nákaze víme, správná cesta. Vyžaduje to miliardové náklady a důkladné testování, aby na vakcínu odpověděl organismus účinnou a dlouhodobou obranou. Až další měsíce či roky ukážou, co nám v boji s koronavirem pomůže nejvíce: vakcína, protivirové léky nebo pozvolné promoření populace. Co se promořování týče, jsem zvědav, jak dopadne vyšetřování protilátek našich zaměstnanců. Nepřekvapilo by mne, kdyby se ukázalo, že někteří z nás covid-19 prodělali bezpříznakově.

Měli jste dostatek vybavení a ochranných pomůcek?

V prvních dnech to bylo hraniční, ale mohu říci, že po dobu karantény jsme měli všechno, co jsme potřebovali. Obrovské poděkování patří obchodně-technickému oddělení. Překvapilo mne, s jakou rychlostí dokázali vybavit naši JIP vším, co jsme potřebovali. Rovněž ochranných pomůcek bylo dostatečné množství.

Když jsme u nich, jak jste se cítil v ochranném obleku vy osobně?

Když jsem se poprvé oblékal k pacientovi s infekcí covid-19, cítil jsem se trochu jako kosmonaut před výstupem do volného vesmíru. Ačkoliv jsme to předtím trénovali, opakovaně jsem kontroloval všechny předepsané části obleku a necítil se příliš jistě. Než jsem na sebe vše navlékl, zamžily se mi brýle a vzápětí i ochranný štít. Ostatní na tom byli podobně. Ale člověk si zvykne, v dalších dnech a týdnech to bylo podstatně lepší. Infekce covid-19 se šíří kapénkově. A nikde nevzniká tolik kapének, jako v intenzivní péči. Proto je správná ochrana důležitá.

Druhá vlna pandemie, pokud vůbec přijde, vás tedy nezaskočí?

Doufám, že ne. Máme řadu poznatků z první vlny, máme vybavení a dostatek ochranných pomůcek. A na podzim už bychom měli vědět, které léky budou na covid-19 opravdu účinkovat.

Zdroj: Deník.cz

 

 Primář Kliniky pneumologie a ftizeologie David Havel.