NA OTÁZKY ČTENÁŘŮ ODPOVÍDAL PŘEDNOSTA KARDIOLOGICKÉ KLINIKY

Přednosta Kardiologické kliniky FN Plzeň prof. MUDr. Richard Rokyta, Ph.D. odpovídal 8. listopadu na online dotazy čtenářů Plzeňského deníku.

DOTAZ:

Dobrý den, prosím, jaký je běžný postup léčby šelestu na srdci? Děkuji.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, zjištění šelestu na srdci nemusí ještě nutně znamenat, že se jedná o nějaký srdeční problém. Základním vyšetřením při zjištění šelestu na srdci je ultrazvukové vyšetření srdce - echokardiografie, kterým zhodnotíme, zda je funkce srdce v pořádku a zda není přítomna chlopenní vada či jiné srdeční patologie, které mohou být příčinou šelestu. Případná léčba se tedy odvíjí až dle výsledku echokardiografie.

DOTAZ:

Trpím vysokým tlakem, jsou i jiné možnosti mimo medikamentů na jeho úspěšném léčení?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, při léčbě vysokého krevního tlaku jsou kromě léků důležitá režimová opatření. Pacientům doporučujeme přiměřenou tělesnou aktivitu (alespoň 3x týdně), jejíž intenzita závisí na přidružených onemocněních. Dále doporučujeme zanechání kouření, snížení případné nadváhy, racionální dietu, omezit solení a konzumaci potravin se zvýšeným obsahem soli (např. uzeniny, sýry apod.) a snížit nadměrnou konzumaci alkoholu. Proběhly rovněž studie, které v léčbě používaly tzv. renální denervaci pomocí katetrů zavedených do tepny vyživující ledvinu. Tato léčba si ale svoje místo ještě hledá a bude v budoucnu pravděpodobně určená jen pro určité podskupiny pacientů s vysokým krevním tlakem.

DOTAZ:

Dobrý den, pane doktore, ráda bych se zeptala na ucpávání cév. Maminka trpí trombózou a já bych tomu ráda předcházela. Děkuji

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, ucpávání cév krevní sraženinou (trombóza) se může týkat jak ucpávání žil (nejčastěji na dolních končetinách), tak ucpávání tepen (nejzávažnější je ucpávání tepen zásobujících srdeční sval a tepen vyživujících mozek). Nemohu přesně zhodnotit riziko, že budete mít trombózu. Doporučuji Vám, abyste to zkonzultovala se svým praktickým lékařem, internistou nebo kardiologem. Je potřeba vzít do úvahy okolnosti vzniku trombóz u Vaší maminky, dále to, zda trombóza postihla žilní nebo tepenné řečiště a zda Vaše maminka případně netrpí nějakým vrozeným hyperkoagulačním stavem (tj. stavem zvyšujícím pravděpodobnost vzniku sraženin v krevním řečišti). Na základě tohoto vyhodnocení Vám případně lékař ještě doporučí odběr krve. Obecně lze pro předcházení vzniku krevních sraženin doporučit dostatečný příjem tekutin a zanechání kouření.

DOTAZ:

Dobrý den, velice mě zajímá, jestli existují nějaké konkrétní příznaky infarktu myokardu nebo jsou příznaky velmi individuální. Můžu si třeba příznaky splést s jiným onemocněním? Předem děkuji.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, akutní srdeční infarkt je velmi závažné onemocnění. Příznaky nejsou vždy zcela stejné a mohou být způsobeny i jinou příčinou. Nicméně při akutním infarktu myokardu je nejčastější přítomna silná bolest uprostřed na přední ploše hrudníku za hrudní kostí (pociťovaná jako pálení, tlak nebo svírání), která vzniká v klidu, může se šířit do krku, levé horní končetiny, dolní čelisti nebo do zad. Pokud tato bolest v klidu do 5-10 minut neustupuje, doporučujeme, aby pacient zůstal v klidu. Současně zavolat záchrannou službu na č. 155 a vyčkat na její příjezd (v žádném případě netransportovat pacienta do zdravotnického zařízení vlastním autem apod.) V případě, že srdeční infarkt postihuje spodní stěnu srdce, může být bolest spíše za dolní částí hrudní kosti nebo v nadbřišku a současně nevolnost nebo zvracení.

DOTAZ:

Vážený pane primáři. Před rokem mi byla diagnostikována ischemická choroba dolních končetin, následně byl proveden pokus o rekonstrukci cév s negativním výsledkem a tedy provedena pouze revize a jsem léčen léky Pentomer, Enelbin. Jako diabetik 2. typu užívám lék Glucophage. Ptám se, zda moje choroba (věk 76 let) mne může ohrozit fatálně. Mám na mysli další postižení cév (mozek, srdce) Děkuji

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, cukrovka (diabetes mellitus) a přítomnost ischemické choroby dolních končetin (ucpávání nebo zúžení tepen zásobujících dolní končetiny) jsou rizikové faktory pro přítomnost kornatění tepen (aterosklerózy) i v jiných řečištích, včetně tepen zásobujících srdeční sval a mozek. Ve Vašem případě je proto velmi důležité, aby byly dobře kontrolovány ostatní rizikové faktory, tzn. kromě kontroly diabetu především krevní tlak, hladina cholesterolu v krvi a abstinence kouření.

DOTAZ:

Na jaké úrovni je vybavení Kardiologické kliniky FN na rozdíl od zahraničních klinik?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, vybavení Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty v Plzni je na srovnatelné úrovni se zahraničními klinikami ve vyspělých zemích. Díky tomu můžeme poskytovat komplexní léčbu dospělým pacientům z celého Plzeňského kraje, ať už se jedná o onemocnění tepen zásobujících srdeční sval, poruchy srdečního rytmu, onemocnění chlopní, srdeční selhání atd. Jen v ojedinělých případech, kdy je indikovaná transplantace srdce nebo dlouhodobá mechanická srdeční podpora, musíme pacienta odeslat do pražského IKEMU.

DOTAZ:

Dobrý den pane primáři, chtěla bych se zeptat ohledně operace 3 násobného bypassu. Zda se může operovat člověk, který má aortu pokrytou aterosklerotickými pláty a zda je možné toto zjistit před operací. 76 letý, prodělaná embolie plic, trombóza - špatná srážlivost krve, diabetes, angina pectoris, ischemická choroba, obstrukční plicní nemoc. Zda se takto nemocný člověk může operovat v mimotělním oběhu nebo se používá u takto starých nemocných lidí jiná metoda. Doporučil byste operaci, a jaké je riziko? Děkuji.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, jednoznačnou odpověď Vám nemohu dát. Při vícečetném postižení věnčitých tepen (tepen zásobujících srdeční sval), kdy zvažujeme provedení aortokoronárního bypassu (chirurgické přemostění uzávěrů nebo zúženin tepen) vždy zvažujeme přínos a rizika této operace. V plzeňském Komplexním kardiovaskulárním centru toto probíhá v tzv. kardiotýmu, který tvoří několik specialistů včetně kardiochirurga. Vždy provádíme pečlivé předoperační vyšetření a na základě jeho výsledků pak doporučujeme konkrétnímu pacientovi optimální strategii léčby.

DOTAZ:

Pane profesore, co je podle Vás největším úspěchem nově vzniklé Kardiologické kliniky v Plzni?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, je ještě příliš krátká doba na to, abychom hodnotili největší úspěch Kardiologické kliniky, která vznikla 1.8.2018. Za velký úspěch a zvýšení prestiže našeho pracoviště na národní i mezinárodní úrovni považujeme právě skutečnost, že klinika vznikla. Zasloužil se o to celý tým lékařů a středního zdravotnického personálu, který se v uplynulých letech kromě zdravotnické činnosti věnoval intenzivně také práci v odborných společnostech, výuce a vědecko-výzkumné činnosti.

DOTAZ:

Dobrý den, pane doktore, ráda bych se zeptala, zda kardiologické oddělení v Plzni je přizpůsobené i na léčbu kardiovaskulárních problémů u dětí? Děkuji.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, Kardiologická klinika poskytuje péči dospělým pacientům s chorobami srdce a cév. Děti s kardiovaskulárními problémy jsou léčeni na Dětské klinice FN v Plzni. V případě, že je nutné další sledování (např. u dětí s vrozenými srdečními vadami), přebíráme pak tyto pacienty do péče ve věku 19 let.

DOTAZ:

Onemocnění srdce a cév je nejčastějším úmrtím v ČR, jak tomu lze účinně předcházet?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, v primární prevenci vzniku kardiovaskulárních chorob to má každý člověk ve svých rukách, i když u některých nemocí je přítomna i rodinná dědičná zátěž. Důležité je vyvarovat se nadváhy, nekouřit, nekonzumovat nadměrně alkohol, racionalizovat stravu a mít dostatek pohybu. Dále kontrolovat a případně léčit vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu a cukru v krvi. Měli bychom se také pokusit snížit každodenní stress a udělat si čas na relaxaci. V sekundární prevenci, tj. u pacientů s již známým srdečním onemocněním, je pak důležité, aby spolupracovali s odborníky a dodržovali léčebná opatření a doporučení.

DOTAZ:

Dobrý den, ještě jsem měla dotaz, jestli se u starých rizikových pacientů provádí operace bypassu mimotělním oběhem nebo jinou metodou. Děkuji za odpověď

ODPOVĚĎ:

Dobrý den děkuji za doplňující otázku. Kardiochirurgická operace je v některých případech možná bez mimotělního oběhu i u mladších pacientů. Rozhodujícím faktorem zda je to možné či nikoliv, není věk, ale otázka, kolik a které tepny je potřeba při operaci přemostit.

DOTAZ:

Co můžu udělat, aby moje srdce tlouklo co nejdéle?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, odpověď na Vaši otázku naleznete v odpovědi na otázku, jak lze předcházet onemocněním srdce a cév

DOTAZ:

Dobrý den, zajímá mě otázka prevence. V jakém věku je dobré preventivní vyšetření EKG a jaké naměřené hodnoty jsou správné?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, na rozdíl např. od číselné hodnoty krevního tlaku se u EKG nejedná o jednu naměřenou hodnotu, ale EKG křivku vždy hodnotíme komplexně nejen z hlediska srdeční frekvence (normální tepová frekvence v klidu je 60-80/min), ale také z hlediska vedení elektrického vzruchu různými částmi srdečního převodního systému apod. V České republice je t.č. dle pojišťovny hrazeno a doporučeno provedení preventivního EKG vyšetření kolem 40.roku věku. V mladším věku je rutinně prováděno u všech těhotných a závodních sportovců. Dále by mělo být EKG provedeno u osob, které mají zjištěný jakýkoliv rizikový faktor, např. vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu nebo nově zjištěné kardiovaskulární onemocnění.

DOTAZ:

Dobrý den. Jak hodnotíte přípravu nových lékařů a zdravotního personálu na Vaší klinice?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den na naší klinice probíhá jednak výuka pregraduální, učíme studenty plzeňské lékařské fakulty jak české, tak zahraniční. Dále probíhá výuka sester Západočeské univerzity a Vyšší odborné zdravotnické školy. Neméně důležité je postgraduální vzdělávání zdravotnického personálu Kardiologické kliniky. Máme t.č. 15 atestovaných kardiologů. Mladší lékaři a sestry jsou na pracovišti vedeni zkušenými mentory a mentorkami a je jim umožňováno rozšiřování vzdělávání a kvalifikace.

DOTAZ:

Dobrý den, chci se zeptat, zda je operace bypassu nějak věkově omezena či rozhoduje zdravotní stav pacienta. Dále mne zajímá, zda se u starších pacientů nad 75 let provádí operace bypassu při mimotělním oběhu. Děkuji moc za odpovědi a přeji Vám hezký den.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, na tuto otázku jsem již částečně odpovídal v jiném dotazu. Při rozhodování o optimálním způsobu léčby (tj. i otázka, zda pacient může podstoupit aortokoronární bypass) bere náš kardiotým v úvahu řadu faktorů, mezi které patří celkový stav pacienta, přidružená onemocnění i věk. Věk je tedy pouze jedním z faktorů při tomto rozhodování.

DOTAZ:

Říká se, že už při narození má naše srdce určenou délku života, tedy stáhnutí na 100 tisíckrát za den. Je to tak?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, každý si neseme do života určitou genetickou výbavu, která ovlivní i možný vznik některých kardiovaskulárních chorob. Ale to, jak dlouho může a bude naše srdce fungovat, může ovlivnit i každý z nás životním stylem, kontrolou rizikových faktorů apod. Průměrná střední délka života v České republice se v posledních 20 letech významně (zhruba o 5 let) prodloužila (v současnosti je to 82 let u žen a 76 let u mužů). Kromě preventivních opatření na tom má velkou zásluhu i česká kardiologie, která se v tomto období dynamicky rozvíjela, a díky tomu bylo dosaženo obrovských pokroků v léčbě pacientů s kardiovaskulárními onemocněními.

DOTAZ:

Pokud trpím familiární hypercholesterolémii, jak velká šance je, že nemoc přenesu na svoje děti? Popřípadě lze tomu nějak zabránit?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, pravděpodobnost přenosu na Vaše děti záleží na tom, zda trpíte homozygótní nebo heterozygótní formou onemocnění a zda otec dětí netrpí také familiární hypercholesterolémií. Přesnou pravděpodobnost by Vám tedy měl říct Váš ošetřující lékař. Nicméně nejčastější je situace, kdy chorobou trpí jeden z rodičů a pak je obvykle riziko přenosu na děti 50 %. V každém případě doporučuji Vaše děti nyní nebo po jejich narození vyšetřit.

Zdroj: www.plzenskydenik.cz Plzeňský deník 8.11.2018