4. konference Kvalita v klinických laboratořích

Dne 5. listopadu probíhala čtvrtá konference Kvalita v klinických laboratořích = záruka kvalitního podkladu ke stanovení lékařské diagnózy, kterou pořádá Rada kvality klinických laboratoří.

Konference je určena nejen zdravotnickým pracovníkům v klinických laboratořích, ale i klinickým pracovníkům, kteří hrají klíčovou roli v preanalytické fázi procesu laboratorních vyšetření. Organizačně zajišťuje konferenci Centrum řízení kvality, neboť mezi tímto pracovištěm a klinickými laboratořemi funguje velmi úzká spolupráce v rámci řízení systému kvality. Tato vzdělávací aktivita je podporována nejen oběma náměstky pro zdravotní péči, ale i náměstkem pro vědu a výzkum.

Doc. MUDr. Eduard Kasal, CSc., náměstek LPP vidí velký význam v tematickém zaměření konference. Všechna sdělení považuje za důležitá, ale zejména sdílení kazuistik a chybné interpretace laboratorních výsledků či prevenci zbytečných vyšetření vnímá jako téma nutné otevřeně diskutovat. Doslova řekl: „Musíme se zabývat nejen hlediskem ekonomickým, ale především pacientským. Často se děje to, že jsou informace podány špatně nebo nejsou sdíleny vůbec a na pacienta to má negativní dopad.“

Přednosta největšího laboratorního pracoviště Ústavu klinických laboratoří prof. MUDr. Jaroslav Racek, Dr.Sc. se nemohl z důvodu zahraničního pobytu účastnit, ale účastníky symbolicky pozdravil a vzkázal: „Vztahu mezi laboratoří a klinickými pracovišti dávám velký význam a naše pracoviště se bude snažit kontakty s klinickými kolegy co nejvíce rozšířit.“

Konferenci zahájila Mgr. Nina Müllerová, předsedkyně Rady klinických laboratoří, která úvodem připomněla začátky této tradice: „První ročník konference byl zaměřený na proces zavádění systému řízení kvality v provozu laboratoří. Zaměstnanci akreditovaných laboratoří si vyměňovali zkušenosti z interních i externích auditů. Další ročníky byly přednášky více orientované na odbornou problematiku vyšetřovacích metod, například vliv klinických údajů na interpretaci laboratorních výsledků, fluorescenční mikroskopie nebo stabilita laboratorních analytů.“

Na základě rozhodnutí Rady kvality klinických laboratoří byly v roce 2018 přednášky konference zaměřené směrem ke klinickým pracovníkům, žadatelům o laboratorní vyšetření. Cílem bylo zlepšovat preanalytickou fázi vyšetření a odstraňovat zbytečná vyšetření. K naplnění takového cíle je nutná spolupráce s klinickými pracovníky! Jinými slovy je NUTNÁ správná indikace lékařem a správné dodržení postupu odběru biologického materiálu sestrou.

Ačkoli byla pozvánka logicky směřována i k lékařům a sestrám, nepodařilo se je na konferenci nalákat v dostatečném počtu. Našli jsme však způsob, jak informace do terénu klinických pracovišť dostat, a to nahráním přednášek a jejich uveřejnění na portálu CEVA pro všechny, kteří se konference účastnit nemohli.

Program letošní konference byl zaměřený na několik různých oblastí, které byly a jsou stále aktuální.

Prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc. seznámil přítomné s aktualitami ve vyšetřování spalniček, jaký je vývoj jejich výskytu v Evropě, na Ukrajině i jak se vyvíjí nemocnost v České republice i Plzeňském kraji. Zmínil význam očkování i výsledky vyšetření protilátek zaměstnanců ve FN Plzeň.

Na jeho sdělení navázala MUDr. Jarmila Kudová přednáškou Laboratorní diagnostika spalniček - včetně managementu vyšetření vysokého počtu zdravotníků, které probíhalo na základě vydání opatření vedení FN Plzeň ve čtyřech etapách od února do září 2019. Objasnila metodiku vyšetření pro přímou a nepřímou průkaznost viru způsobujícího toto onemocnění.

Mgr. Peter Lájoš se ve svém sdělení zaměřil na Neshody na příjmu biologického materiálu a jejich dopad na pacienty – jak evidovat a řešit neshody v laboratorní praxi. Podrobně popsal třídění chyb a uvedl, jakým způsobem je řeší ve spolupráci se sestrami na odděleních.

RNDr. Marie Karlíková, Ph.D. představila nové webové stránky Oddělení imunochemické diagnostiky a nabídla nejen způsob jak se na stránkách orientovat, ale především ukázala pomůcky pro kliniky, které jim usnadní správný přístup k indikaci vyšetření i celou řadu kazuistik a edukačních materiálů.

Velký zájem posluchačů si získala MUDr. Marie Šolcová prezentovanými kazuistikami způsobenými chybami v preanalytické fázi na straně klinických pracovníků, z nichž některé měly i soudní dopad. Jedním z příkladů byl odběr z kanyly, kam kapala infúze Plasmalyte, což mělo dopad na výsledky iontů, dále se jednalo o přelévání krve mezi zkumavkami, což mělo opět dopad na výsledky iontů, zejména kália, další vliv na kalémii měla doba transportu aj.. Prevencí takových pochybení je důsledná edukace zdravotnických pracovníků.

Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. zaujal prezentací Nesprávné indikace laboratorních vyšetření ovlivňující léčbu pacientů. Zaměřil se na indikace vyšetření hormonů štítné žlázy nebo onkologických markerů a rovněž se zmínil v několika kazuistikách, jaký negativní dopad mohou mít na pacienta.

MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D. rozebral podrobně, jaký vliv na výstupy pacienta může mít příliš dlouhý časový interval mezi příjmem vzorku do laboratoře a jeho zpracováním (Turnaround Laboratory Time – TAT).

Ing. Bc. Tomáš Vlas svojí originálně zpracovanou přednáškou, kterou zabrousil do historie moderního inženýrství, aby se poté zaměřil na principy rozvoje neustálého zlepšování a zvyšování úrovně kvality analýzou výskytu duplicitních vyšetření v imunologické laboratoři. Na příkladech uvedl, jak se během několika minut vyžaduje dvěma různými lékaři stejné vyšetření, protože neexistuje způsob, jak se vzájemně informovat. Potvrdil důležitost komunikace mezi laboratořemi a žádajícím oddělením, ale potřebu technických opatření k zabránění vzniku duplicit.

Téma kybernetické bezpečnosti jsme zařadili cíleně neboť vzdělávání v této oblasti je jednou z povinností, kterou musí zaměstnavatel pro své zaměstnance zajistit. Sdělení se ujal Jakub Rybář (architekt kybernetické bezpečnosti) a přítomné stručně seznámil povinnostmi vedení organizace v návaznosti na platnost zákona o kybernetické bezpečnosti. Uvedl příklad kybernetického incidentu nazývaného „Pishing“ a požádal přítomné o spolupráci, neboť jsou všichni důležitým „aktivem“  organizačních opatření, a to svým bezpečným chováním při práci s informačním systémem.

Velkou pozornost si získala i poslední přednáška Mgr. Kristíny Mizerákové z LFP UK Novinky v možnostech e-learningu pro postgraduální vzdělávání. Ve svém sdělení nabídla elegantní a účinné řešení nedostatečné nabídky vzdělávacích akcí pro zdravotní laboranty, ale i jiné profese.

Program konference byl pestrý, velmi poučný a atmosféra v posluchárně byla příjemná. Všem přednášejícím bych chtěla Jménem Rady kvality klinických laboratoří velmi poděkovat za čas věnovaný přípravě přednášek. Za své úsilí, připravit co nejlepší sdělení, byli po zásluze odměněni potleskem posluchačů.

 

Mgr. Nina Müllerová

předsedkyně Rady klinických laboratoří